Osudy bývalé šlechty v době nacistické okupace Československa Německem na půdě horní parlamentní komory připomněla konference s názvem „Ve znamení tří deklarací.“ Akci uspořádal místopředseda Senátu Tomáš Czernin. Svědectví svých dědečků a otců přednesli zástupci tří starých českých rodů Kinských, Czerninů a Schwarzenbergů. Poslední jmenovaný rod na konferenci zastoupil bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. O osudu Kinských promluvil František Kinský.
„Jedním ze signatářů deklarace z roku 1939 byl i můj dědeček Rudolf Theobald Czernin. V Československu vyrostl, naši zem pokládal za svůj domov a cítil se být součástí české národní pospolitosti. V době ohrožení nacistickou mocí neváhal své názory svobodně projevit. Nebyl zdaleka sám. Zástupci bývalých šlechtických rodů neprahli po nostalgii po monarchii, byli hrdými Čechoslováky. To bychom si chtěli připomenout,” říká místopředseda Senátu Tomáš Czernin.
Konference „Ve znamení tří deklarací“ připomněla události v tehdejším Československu, kdy stát šlechtě sebral pozemkovou reformou polovinu majetků a zrušil šlechtické tituly. Přesto se česká a moravská šlechta neváhala přihlásit k Československu během nejtragičtějšího období našich dějin. V září 1938 se v první deklaraci přihlásila k věrnosti českému státu přímo u prezidenta Edvarda Beneše. V lednu 1939 na ni navázala deklarace druhá přednesená za prezidenta Emila Háchy. V září 1939 se šlechta jasně ve svém prohlášení přihlásila k republice, národu a českému státu a zároveň vyjádřila podporu prezidentu Háchovi.
Na konferenci promluvili zástupci šlechtických rodů a odborný pohled na roli české šlechty v období předválečném i válečném prezentovali historici Zdeněk Bezecný, Zdeněk Hazdra a Dita Homolová.
Součástí akce byla i vernisáž výstavy „Ve znamení tří deklarací“ ve Valdštejnském paláci, kterou zapůjčil Ústav pro studium totalitních režimů.
